SNČJ
čtvero n. (štvero, štfero)
1 vm čtyři díly: to były tedy štvrtky, pozłatka papírová, tá była rozďelená na štvero Valašské Meziříčí VS (Juřinka); šły tedy tý peňíze, co sa tý štvrtky trhały na štvero Choryně VS 2 čtyři pruty: tatary mívali pletené ve štvero, patero, šestero aj v osmero Valašské Klobouky ZL; plesť tatar ve štvero Frenštátsko 3 skupina čtyř mlatců: tož młáťiło se cełou zymu cepama ve štfero Malhotice PR; młáťíme cepama ve štvero Kelečsko
Či