bratřík m. (bratřík, bratřik)
1 bratr, zprav. mladší: dej pozor, sou tam mravenci, varoval ji bratřík Vysoké nad Jizerou SM 2 synovec: bratřík Chodsko 3 člen Sokola: že sem nebl dacanem, bratřic mňe vlil ze spolk Cholina OL
PSJČ; SSJČ
Či