SNČJ
co I pron. (co, čo)
1 tázací (v otázkách přímých i nepřímých); copak: co ťi přinesla Barborka? Zásada JN; tak co ďelá váž bjehounek, juš se spoušťí? Bozkov SM; čim bich já mňel začnout? Vysoké Mýto UO (Domoradice); vo čom ste povídali? Chodsko; čém to je, že to neska nekeše? Nové Syrovice TR; a bude se ptat, co ste chceli Ctidružice ZN; skázál mje po jedné, co pré je s paňi Rakovskó Loukov KM; co ďeáš? Vnorovy HO; toš š čeho mám bid žif? Sobůlky HO; čo to tu máte za také? Starý Hrozenkov UH; co to smažýte, že to tag vóňí? Vidče VS; čeho se bojiš, dydž oňi su mrtvi Hlubočec OP; co či po tym Jablunkov FM; co je to za ženckou? Studená JH (Světlá); co to tam stojí za babo? Boleradice BV; co je to tam za mašina? Radějov HO; co za fták to píšče? Vsetín VS; co ďełaž za pasary? Frenštát pod Radhoštěm NJ; co je to za potfora? Pustějov NJ; co to tu je za chłop? Děhylov OP; ▲ co máme g objedu? – Hrnedz od medu. – A co g večeři? – Hrnedz ot peří Uherskohradišťsko – rýmovačka 2 vztažné a připojuje vedlejší větu vztažnou, zvláště předmětnou nebo podmětnou, vztahuje se k zájmenu středního rodu (někdy nevyjádřenému), popř. i k jinému výrazu obdobné platnosti: brali, co ňim přišlo pod ruku Loužnice JN; a tejť koukal, co to jim Držkov JN; tam mu povjeďala, s čeho to maso je, i že bi potřebovala zas ňákího psa koupiť Paseky nad Jizerou SM; teť si nepamatuju, co sme mňeli f poledne k vobjedu Choceň UO (Plchůvky); to se ňihdá neví, co bi mohlo bejt Hlavňovice KT (Pích); švec poveďel žeňe, co má huďelat, ha začel naříkat Chodsko; vrtalo mi hlavou, co se asi hastrmanovi v bále přitrefilo a vot čeho má ti modřini Blata; a potom jim to povidal, co se mu přihoďilo Záborná JI; v zahrátce se ďelalo, co belo potřeba Drahonín ZR; co sem řekl, to splňim Hluchov PV; na záklaďe toho, čo urobił dobrého, čím sa o náz zaslúžił, móže bidz menován naším čestním opčanom Starý Hrozenkov UH; čym se žyvili, žaden ňevjedžeł Dolní Lhota OP; nevím, co je to za slípko Boleradice BV; hneť sem poznał, co za motýla lebo moru z tej či onej húsenky bude Valašské Meziříčí VS; my zme nevjeďeli, co za hrúza na tem dolňim konci je Kelč VS (Lhota) b nesklonné a neshodné, vztahuje se ke kterémukoli výrazu věty řídící; který, jaký: ti blemti, co vona uvaři, aňi do kǝrku nelezou Zásada JN; je tam taková louš, co se husi v leťe koupou Držkov JN; takovejh bjedáku, co choďili žebrem, bejvalo dost Bozkov SM; to je snať prňi pamňeď z ďectvi, co pamatuju Chroustovice CR (Lhota u Chroustovic); je to ta pješina, co de napravo Nymburk NB; pacholek choďil za ďefkou, co sloužila f Klenčí f Šimanouc mlijňe Postřekov DO; vemem ho sebou do toho hradu, co chceme ukrast tu princeznu Brzkov JI; v Novím Mňesťe zvostávala jedna bábička, co dobitku pomáhala Polná JI; to je přece ten stréček, Aňičko, co ťi dovezl te hračke vluňi, neplač Nové Syrovice TR; to je to ďefče, co sme fčerá potkale Litovel OL; ukrad to ten chap, co k nám choďíva Vnorovy HO; mňeli zme misu, co z ňí moho desed luďí objedvat Uherskohradišťsko; to sú ten kmocháček, co majú młýn Vsetínsko; ta jabłoň, co je u płota, uschła Frenštát pod Radhoštěm NJ 3 neurčité a něco: podala, tam že bude velkí hnojišťe, abi mňela čim hnojiť pole Paseky nad Jizerou SM; mám ešče co říct Hladov JI; mám hlat jako vlk, máte co jest, mamo? Nové Syrovice TR; a je tam taky co ke kupeňi? Černotín PR; ňemaťe tu co dobreho złepnuť? Frýdlant nad Ostravicí FM b (s opakovaným slovesem) cokoliv: ajť se ďeje co se ďeje Kladno KL; hale ňic platno, hajď ďelal co ďelal, smetana se strácela Postřekov DO; aj ďelala co ďelala, zubi boleli jako na truc Blata; nech sa ďeje co sa ďeje Nedašov ZL 4 (po záporném slovesu) záporné; nic: ale nemňeli skoro co ďelať Paseky nad Jizerou SM; nemňeli sme co dád dobitku Krušovice RA; a običejňe nebilo vo co stát Čistá RA; nemňeli zme do hubi co dat Sirákov ZR; tedová zme nemňeli co jest Vnorovy HO; nemám co kúřyť Vidče VS
PSJČ; SSJČ; ČJA 5, 360 (Konstrukce co je to za člověka?)