čuřit I nedok. (čuřit)
kouřit, dýmit: ti kamna nám ňáko čuřej Vysoké Mýto UO (Svařeň)
Kl

čuřit II nedok. (čuřit, čúřit)
expr. hýřit, flámovat, utrácet: ti tam čuřili až do večera Jičín JC; von bejval asi takle zviklej hodňe čuřit Kladno KL; čuřit Třebívlice LT (Staré), Rokycany RO; čúřit Praha PH (Hostivice)
Kl