SNČJ
děravec m. (ďeravec, ďíravec)
1 děrovaný hrnec: vem to přez ďíravec, sejtkem bi ťi to trvalo dlouho! Zásada JN; do ďerace se ukládali vejce Záhoří SM (Dlouhý); ďerace se užívalo na cezeňi sli při vařeňi povidel a taki na votkapáňi tvarohu Vysoké nad Jizerou SM; ďeravec Bozkov SM 2 bot. třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum): ďeravec Jičín JC, Kladno KL
PSJČ
Km