SNČJ
dlouháček m. (dlóháček, dlúháček, dlóžáček)
1 mor dlouhý, tenký, zprav. kuchyňský nůž: ješťe se vráťím, nevzal sem ješťe pajzák sebó, dlóžáček na te hřípke Šošůvka BK; já nérači krájím chlib dlóháčkem Slavkovsko-Bučovicko; škrkle mňe dlóháčkem stř. Morava; dlúháček, ne křivák, hážeme do zemi špicú Kobylí BV; dlóháček Žďár BK; dlúháček Velké Bílovice BV 2 vysoký užší železný hrnec s modrým smaltováním: dlóháček Brno BM (Líšeň)
Či