SNČJ
ďabat nedok. (ďabat, ďabať, djabač)
1 sekyrou nebo jiným nástrojem dělit po vrstvách, po vláknech, štípat: ďabo dřivi Zakřany BO 2 pomalu, zdlouhavě, neobratně se něčím zabývat: pořád do teho ďabe a nemá to ňijakí Lipník nad Bečvou PR 3 dotýkat se, sahat: neďabaj do téj babúfky! Lhota u Vsetína VS
● djab ju tam veš, taku kozu Štěpánkovice OP – zaklení
Kl