SNČJ
děrovka f. (ďerofka)
řem. děrovací nástroj a pila: ďerofkó viřežež do deski ďiru určitiho tvaru Rousínov VY b vorařská sekera pro vytváření otvorů v kmenech: mi to ďeáli ušákem, hořejší ďerofkou Praha PH
PSJČ; SSJČ
Km