doslech m. (doslech, dosłech, dosech)
1 vzdálenost, na kterou je ještě slyšet: ale von, dij sem vodlit vod ňeho, ešče na dosleh řval: Voche heraus! Hilfe! Hilfe! Bohdalov ZR 2 zpráva: já mám dobri doslechi Olomoucko 3 ◘ nepřímo, podle náhodného zaslechnutí: vím to enom z dosechu Mistřice UH; v’ím to enem z dosłechu Vsetínsko; podle dosłechu Štítina OP
● straťil sem ho i ostatňí kamarátstvo z dohledu a doslechu Věrovany OL – ztratil jsem s nimi kontakt
PSJČ; SSJČ
Ko