ďábelský adv. (ďábełskej, ďábelské, ďábelckij, djabełsky, djobełsky)
1 připomínající ďábla, po způsobu ďábla: za vyhrane peňize, a ešče k temu f kartach, f tej djabełskej hře, galaty chceš kupovač? Opava OP (Suché Lazce); pez naraz vyskočył, zařvał djabełskym hłasem Dolní Lhota OP; djobełsky Jablunkov FM 2 expr. zlý, zlomyslný: je to jakése ďábelské venáles Věrovany OL; to je ďábełskej nápat, neco takového Kelč VS; ďábelskí houklady Chodsko; ďábelcká žencká Chodsko; ďábelské Boskovicko
→  ďábelsky adv. (ďábelski, ďábełski, ďábeski, ďábelcki, dz’abełsky, djabełsky) k 1: inadž je to dobry chłop, ale palicu mo dz’abełsky tfrdu, žodyn s ňim ňidz ňespravi Raškovice FM; djabełsky Opavsko
● anďelski ďábelski, ňic Železnobrodsko, řekňi mu to anďełski lebo ďábełski, to je jedno Blatnička HO, možež mu to vikádad ďábeski anďeski, fšecko jedno Mistřice UH, na ňeho može anjełsky nebo djabełsky, a ňic Štítina OP – po dobrém nebo po zlém; s Pepíkem ňidz nesvedeš aňi anďelcki, aňi ďábelcki Paseky PI – ani po dobrém, ani po zlém
PSJČ; SSJČ; SPJČ
Kl