SNČJ
dumel m. (dumel, duml)
1 kousek plátna naplněný zprav. kaší, užívaný dříve jako dětské šidítko; dudlík: buď mu namočiła dumel do té slivov’ice, nebo mu dała makový odvar, aby ďecko v noci spało Návojná ZL; duml Nový Bydžov HK; dumel Lom TA, Kadov ZR, Rešice ZN 2 ranec, uzel: ten dumel sena rozhoť po plajchu Radčice JN
→ dem. dumlík v. t.  dem. dumlíček v. t.
ČJA 1, 26 (šidítko)