desatero n. (desatero, desateru, džešinčoro)
1 vyjadřuje počet 10 jednotlivin: taki to uš máš asi desatero ponoški a u fšech pátu ven Úlibice JC – deset párů; ve chlév’e desatero hov’ezího Halenkov VS 2 souhrn určitých zásad, pokynů nebo pravidel, zprav. v počtu deseti a náb. základní nábožensko-morální příkazy: člojek je křechká nádoba, neudərží ho aňi desatero Jilemnice SM – neovládne se; t s, Vašk, vrták, on začne místo řichu odřikávad desatero Cholina OL; Mojžišovém desaterem se vám na to otpřsáhn Výšovice PV; hřešíł proťi celém desateru Luhačovicko; desatero Nečín PB (Žebrák), Kostelany nad Moravou UH; desateru bužích přikázaňí Blanensko; džešinčoro přikozaňi Jablunkov FM b (žertovné) rady pro různé činnosti nebo životní příležitosti: na to stačí desatero, keré ňe pret svadbú dali otedz Babúfka místo svadebňího daru Hrubá Vrbka HO; ◘ ten náz nauči vojanské desatero Hrubá Vrbka HO; slivovičné desatero Hrubá Vrbka HO 3 řem. nástroj, jímž se kůže zbavuje podkožního vaziva, koželužská kosa: desatero Náměšť na Hané OL 4 náprsní část pracovní zástěry: posňídáfku si skovával do desatera hu zásťeri Chodsko 5 expr. řemen, opasek užívaný k výprasku: desatero Hořice JC 6 ◘ expr. hlupák: takoví desatero hlouposťi, do večera přivedou kluka šupem Šárovcova Lhota JC (Tikov)
● máme kozu, starú kozu jag židofské desatero Hrubá Vrbka HO – velmi starou; musíš to umňeť vodřikať jako desatero Loužnice JN – velmi dobře, nazpaměť
PSJČ; SSJČ
Km