brumla I m., f. (brumla, brmla)
část. čes, střm expr. kdo je nevrlý, mrzutý: táta pré nesce, abech šla k muzice. – To viš, von je staré brumla Nové Syrovice TR; s takovó brumló žit pot jednó střechó bech nescela Láz TR; ten muj je hrozné brmla Lipová PV (Hrochov); brumla Zlonice KL
PSJČ; SSJČ
Ir