dvojánek m. (dvojánek)
1 tkalc. přadeno příze: napřet sem s toho ešťe pár dvojánku Loužnice JN; s ťech cucku se ďál dvojánek, jako kraťina, jenže to bilo tluchči Vysoké nad Jizerou SM (Sklenařice); dvojánek mňel dvacet pásem Kruh SM 2 sklář. skleněná trubička se dvěma vyfouknutými tvary: dvojánek Poniklá SM
Př