čemesný adj. (čemesnej, čemrsnej, čemərsnej, čimisnej, čímišnej; komp. čemərsňejši)
část. svč čilý, živý; bystrý: bil to takovej menči čemrsnej člojek Malá Skála JN (Mukařov); takovi ďúče čemesni abi pohledal! Loužnice JN; vono je to robje maličkí, ale čemesni Držkov JN; to mňe každej podá, jaká sem čemesná Tanvald JN (Šumburk nad Desnou); to ste, ďedo, čemesnej, mňel sem vás co hoňiť! Bozkov SM; ten s ťím bude za hoďinu hotovej, von je čemesnej Vysoké nad Jizerou SM; Vlasťig bil čemərsňejši a fcukuletu bil f prachu Mříčná SM; jen ať tam hoh dokrúčne, von je čemərsnej, kvečerou bude spátki Benecko SM (Horní Štěpánice); bapce táhne uš na vosumdesátej, ale je porát čemesná Benecko SM (Mrklov); čímišnej Zásada JN; čimisnej Horní Branná SM
● taková holka má bejt čemesná jako srnka, a ne loudi, loudi Benecko SM (Horní Štěpanice) – velmi rychlá
→  čemesně adv. (čemesňe, čemrsňe; komp. čemesňejc): babička se čemrsňe votáčela u mláťički Malá Skála JN (Mukařov); na kmenu borovice šplhala čemesňe čiprná vevrka Zásada JN; ďelej čemesňejc, diť uš ťe doháňím Radčice JN; ale jak von čemesňe ukazuje rukama, co mislí a co chce Vysoké nad Jizerou SM; to von se má k ídlu čemesňe Jilemnice SM
PSJČ; SSJČ
Go