SNČJ
duřit se nedok. (duřit se, dúřit sa, dúrit sa, dúřyť sa)
zejm. vm zlobit se, rozčilovat se: vječňe sa na sebja dúrá Velká nad Veličkou HO; babjenka sa fčéra trochu dúřili Blatnička HO; co sa mu stao, že sa furd dúří? Uherskohradišťsko; nev’ím, co sa tag dúřýš, dyš sa ťi ňidz nestało Vsetínsko; toš chłap sa napřed dúřýł Zubří VS; duřit se Nové Město na Moravě ZR; dúřit sa Mistřice UH; dúřyť sa Valašsko