čemu I adv. (čemu, čem, čem, čimu, čymu)
část. mor, slez vyjadřuje otázku po příčině, důvodu, smyslu, účelu; proč: čem choďid do kostela? Lipová PV (Hrochov); a čem bi kupovali v hospoďe gořalku, diž majú dosť svéj slivovice? Uherskohradišťsko; čem sa enom tak steká? Pozlovice ZL; čemu to bude? Vsetínsko; čemu tam mám íť? Kelečsko; čemu to pišeče? Hradec nad Moravicí OP (Jakubčovice); čemu plačeš? Kravaře OP; čemu ňi? Novojičínsko; čemu se furd hynčiš? Frýdlant nad Ostravicí FM; čemu se furt tag hłupje vypituješ? Morávka FM; čymu ňejiš? Řeka FM; tuš čemu ju pereš? Slezsko; čem Horní Štěpánov PV; čem Valašsko; čemu Studénka NJ, Štramberk NJ; čimu Ostrava OV, Jablunkov FM; ▲ čemu, bo ma kočka remu a pes pšynku, ňeptaj se ty hłupy synku Štítina OP, čemu, že ma kočka remu a pes tyfus Frýdlant nad Ostravicí FM – říkadla
Go

čemu II konj. (čemu, čimu)
1 podřadicí, uvádí větu příčinnou; protože: kosteła ňeuvidži, čemu je v ňižiňe Slezsko; ňebuďe dnes pršeť, čemu je tam čerstvo Slezsko 2 podřadicí, uvádí větu předmětovou; proč: ja ňev’im, čimu tu je tako źima Třinec FM
Go