dosoudit se dok. (dosouďit se, dosóďit se, dosúďit se, dosouďiť se)
1 domoct se, dosáhnout, zprav. soudem: nemuže se dosóďit sviho majetk Vanovice BK; nemuž se toho dosóďit Boskovicko; on fšeck peňize proflágl a já sem se jich nemuhl dosóďit Cholina OL 2 dočkat se; dovolat se: no, že sem se toho konečňe dosouďila Vysoké nad Jizerou SM; ňikoho se tu jeden nemuže dosouďit Nečín PB (Žebrák); nemoch sem se tám žádního dosúďit, tak sem vorešel Postřekov DO; mislifci mají dnez humbu, hdepak se hdi koho dosouďíš, abi ťe vidával dříví? Mrákov DO; hospoda je hospoda, ale neš se tu ňečeho dosouďíš! Chodská Lhota DO; nemuže se tam žádniho dosóďit Třebíčsko; dš sem přšil g Drápkum, ňihdo nebl doma, nemuhl sem se ňikoho dosóďit Vanovice BK
● krve bi se ve mňe nedosouďil Sušice KT – velmi jsem se lekl, krve se v ňem nedosouďí Lažiště PT – velmi zbledl
PSJČ; SSJČ
Ko