SNČJ
dlužek m. (dłušek), dlužka f. (dłuška, dłška, duška, dúška, doška)
mor úzká dřevěná deska tvořící část stěny sudu nebo jiných nádob: pobíjá kaďífkem duški Mistřice UH; bečka mu spadła, dłška sa vraziła, pivo vytékło do příkopy Nedašova Lhota ZL; doška Slavkovsko-Bučovicko, Holešovsko; dłušek Cetechovice KM; dúška Javorník HO, Blatnice pod Svatým Antonínkem HO; dłuška Žítková UH; dłška Bohuslavice nad Vláří ZL, Návojná ZL; duška vých. Morava
Či


doška f. (doška)
došková krytina: na stodúlce bila uš špatná doška Lípa nad Orlicí RK; jakou prej máte třechu, pot slámu nebo pod došku? Dolní Zimoř ME; chbi-l grnt hlava chlapská, neňi aňi na střeše doška f pořátk Výšovice PV; doška Varvažov PI
Ko