dospělý II m. (dospjelí, dospjelej, dospjelé, dosp’ełý, dospjeły)
cúz dospělý člověk: mi sme ale na filmi pro dospjelí nesmňeli, to nám doma nedovolili Držkov JN; ďeťi tam hlaňe choďili, ale i dospjelí Bozkov SM; večer pro dospjelí ďelávali takoví scéni Pchery KL; ďeťi i dospjelí, hodňe pažlutní, neveďeli, do čeho dříf, protože babijčini dobroti nebrali konce Blata; každi mali ďecko napodobje dospjeli Suchý BK; bele to hlase dospjelíh a křeg ďecek Velký Týnec OL; fšecko napodobováł, jag u dosp’ełýh v’iďéł Zádveřice-Raková ZL; vlezło luďom za nechty, ale jenom dosp’ełým! Vsetín VS; dospjeły ďifku podupał Frenštátsko
PSJČ; SSJČ
Ko