dout nedok. (dót, dut, dt, douť, duť)
1 zejm. vm prudce vát, foukat: vjetr duje od Letoňic, že až haluze lítajó na zem Slavkovsko-Bučovicko; vjetr duje Veselí nad Moravou HO (Chylice); vjetri dujú Blatnička HO; to tam neskej duje severak, škoda psa vyhnať Černotín PR; neskaj duje to v’etřysko Valašská Polanka VS; jak potem začał poláh duď ot severu, začło pršaď a do teho padať sňich Valašské Meziříčí VS (Krásno nad Bečvou); na polu duje sylny vjeter, isto přižiňe jakusy ulichu Frýdecko-Místecko; dt Knínice u Boskovic BK; dót Ždánice HO 2 vhánět vzduch, foukat: muzikanťi dujú do trúp Velká nad Veličkou HO; duje do trombóna Luhačovicko 3 vm způsobovat plynatost, nadýmat: vjetri ňa dujú Blatnička HO; dali zme kravám zeleného a jednu to fčíl duje Kostelany nad Moravou UH; duła ho hrachovica Luhačovicko; to zelé ňa duje Liptál VS; mokrá jatelina duje Vsetínsko 4 expr. jít pryč, klidit se: už duj Veselí nad Moravou HO (Chylice) 5 zejm. vm, expr. hltavě, nestřídmě pít: ďedek chňap po hərnku a dul, jen v ňem žblabuňkalo Jilemnice SM; šafář umijó sakramencki dut Slavkovsko-Bučovicko; napřed léceš po venku a potom duješ tú studenú vodu Nedašov ZL; co tag duješ, šak ťi to ňigdo neveme Vsetínsko; dut Velké Bílovice BV, Veselí nad Moravou HO (Chylice); duť Valašsko 6 zejm. vm, expr. naléhat, nutit: furd do ňeho duli, aš jim přikévl Slavkovsko-Bučovicko; neduj furd do mňa, gdo ťa má počúvať! Valašská Polanka VS; furd do mje duje, abyh mu prodał chałupu Kelečsko; pořaď do mje duje a tož mu teho musym trochu prodať Černotín PR; co furd do ňeho duješ, stejnak ťi to ňepumože Frýdecko-Místecko; duť Frenštátsko 7 vzdorovat, trucovat: ďecko duje Starý Jičín NJ
● ten chab duje jak kráva Mistřice UH – velmi hltavě pije
PSJČ; SSJČ
Kb