dováďat I nedok. (dováďat, dovádať, dováďať, dovodz’ac’), dovádět nedok. (dováďet, duváďet, dováďeť), dovádít nedok. (dováďít)
1 cúz hlučně si hrát, počínat si rozpustile: ďeťi dováďej Světlá pod Ještědem LB; ten neposeda porád dováďí Náchodsko; a tám sme nejvíc teda zjara dováďeli z ďefčátkama, s kamarátkama Všekary DO; ďeťi, ťicho, nedováďijte Chodsko; ďíťe dováďí Plzeň PM; to je neposeda, pořád dováďí Lažiště PT; bjež do kostela a nedováďé mi tam! Senice na Hané OL; ťi bili potom rozvířelí, ťi dováďeli Kobylí BV; ďefčiska dováďajú Blatnička HO; ďecka dováďajú pot kólňú Mistřice UH; ogařy dováďali a zhoďili obras Kelečsko; dováďeť Karlovice SM (Svatoňovice); dováďet Náchodsko, Staňkov DO, Trhové Sviny CB; dováďít Chodsko; duváďet Blanensko; dovodz’ac’ Frýdecko-Místecko 2 zlobit se, hubovat: prodž dováďíš? Diď ňidz neuďelal Lažiště PT; žena ho dopálila a pane, ten začal dováďet, fšechno nádobí rozbil Husinec PT; dováďeť Světlá pod Ještědem LB; dováďet Náchodsko 3 škádlit: dováďeť Turnov SM; dováďet Kozojedy PM (Břízsko), Kaplice CK
● ďecka dováďali čerta kus Blatnička HO – byla velmi rozpustilá
PSJČ; SSJČ
Kb