ďáchant m. (ďáchant, ďachant, dáchant)
expr. neposedné dítě, uličník: ten ďáchant si zevłoje po skřiváncich Biskupice PV; ďáchante jeden jakísi, coz gde ďełáł? Budu já enom na tebe pořát prat? Tučapy UH
● boli to jag ďáchant Věrovany OL – velmi to bolí; keré ďachand jich tam nesl? Hluchov PV – proč tam jen šli?; co ťe dáchand nesváďi? Brodek u Přerova PR – velmi se mýlíš; neopstoji s ňima aňi ďáchant Biskupice PV – nikdo s nimi nevydrží; po ďáchanteh vite, co muže stád velki zviře Hluchov PV – vůbec nevíte; ďáchanta! Olomoucko, do ďáchanta Dub nad Moravou OL – zaklení
PSJČ
Kl