díl m. (ďíl, ďil, ďíł, ďił, ďí, džył, džo)
1 cúz část, kus, úsek: diš taťinek přines jennu jitrňici, tak ji rozďelil na šesnádz ďílu, každej sme dostal takovejle koušťinek Loužnice JN; museli přispjeť na nemocňici, ňákej ďíl se musel přispívat vot opce Benecko SM (Horní Štěpanice); tak trhali starší dříví na vosum až desed ďílú a s ťema fálovali Stehelčeves KL; sokolovňa bla stavjená s takovéh dřevjenéch a heraklitovéh ďilu Suchý BK; já čtu s teho románu štfrté ďíl Slavkovsko-Bučovicko; staři se trósl do kostela, ale vječi ďil ďeďin šil do práce Výšovice PV; za pul dňa neovizeš pjekné ďil borgeňe Věrovany OL; bil celej ten ďíl jedna ohňica, pjeknej žluťunenkej Kobylí BV; téj słaňini bíł enom malí ďíł Blatnička HO; bedlili na to, aby zelé biło čisté, šag ho hodní ďíł potem sami zedli Brumov-Bylnice ZL; ďíli sukňe Mrákov DO; ďí Mistřice UH; džył Studénka NJ, Opava OP; džo Jablunkov FM; ◘ tak si poříďil mlejn a jen šesnáctej ďíl bral vot korce Benecko SM (Horní Štěpanice), nekerý vłastňił aš šesťistý ďíł, ba aj ešče menší Brumov-Bylnice ZL, štvrtej ďíl Náchodsko, deváté ďil Litovel OL, druhy lebo třeťi ďił Frenštátsko – část celku vzniklá jeho rozdělením na stejný počet částí 2 část příslušející někomu z nějakého celku, podíl: já mám namamoňení peňíze, tak jeden ďíl dáž g záduši, jeden ďíl cíři a jeden ďíl vostane tobje Jestřabí v Krkonoších SM; vezmete si každej svúj ďíl z husi Kladno KL (Dubí); on mňe nechál sfúj ďíl, keré dostál po roďičách Slavkovsko-Bučovicko; jenom prstem kévnód a kázad mňe, gde si každé žádá svuj ďil, já se š postarám Náklo OL; naďełali toléj ďíłú, kolig było poďíłňíkú, a tahli łose Brumov-Bylnice ZL; fšecky ďelił rovným ďílem Luhačovicko; každej dostał svúj ďíł chleba Kelečsko; každy dostaňe svuj džył Štítina OP 3 plt. školní potřeby: o osmi hoďinách sem zebráł ďíły a uš sem šéł do škoły Vysoké Pole ZL 4 ◘ nic, téměř nic: v zahraďe mňel jabloňe aj hršk opspani ovocó a nehlidad jo, aňi desáté ďil jeji b nedostal na komor Výšovice PV; neskosla aňi desáté ďil co já Litovel OL; uš aňi třeťí ďíl néňi s toho, co bívalo, abi liďi šli z gruntú lebo došli o fšecko, jak jindá Kobylí BV 5 ◘ cúz většinou: z vječího ďílu se řiká smetaňík Chorušice ME; tam bejvala muzika a tanec, ale ono se to taki z vječího ďílu porvalo Soběnov CK; ofce sú z vječčího ďíłu bjeličisté Brumov-Bylnice ZL 6 ◘ pravděpodobně, asi: na ječim ďíle Staré Místo JC
● co příde na muj ďíl, já bich tomu vjeřil Chodsko – pokud se mě týče; dostał svúj ďíł Kelečsko – výprask; dostala, chudák, vod mámi pjeknej ďíl Lišov CB (Velechvín), Anča dostała od mami také svúj ďíł Blatnice pod Svatým Antonínkem HO – vyhubováno; svuj ďíl mu řeknu Lípa nad Orlicí RK, já mu taki řeknu ďíl Kladsko, Kubovi povím jeho ďíl a Kuba muši kušovat Chodsko – vyhubuji mu; maťička si pomsll svuj ďil Výšovice PV – měla o tom své mínění; každej svím ďílem Náchodsko – každému, co mu patří
→ dem. dílek v. t.  dem. díleček v. t.
PSJČ; SSJČ
Km