SNČJ
dílec m. (ďílec, ďilec)
1 část, kus, úsek: ďílec Valašsko 2 část příslušející někomu z nějakého celku, podíl: to uš sme hnali do tech kopaňin, to bili takoví ďílce, kerí sme mňeli vimenovaní Proseč pod Ještědem LB (Javorník); pařezi se načislovali na ďilce a prodali Vysoká nad Labem HK; zaďelili łosem ďílce f singulárňím Luhačovicko 3 slaná buchta podávaná místo knedlíku: ďílec Postřekov DO
PSJČ; SSJČ
Km