dobumbat dok. (dobmbat, dobumbať)
1 dět. úplně vypít, dopít: pročs to nedobumbals? Držkov JN; tož dobumbaj a daj ňe tu flašečku! Lhota u Vsetína VS; dobmbat Malé Hradisko PV 2 expr. přestat se opíjet: súsed už dobumbáł. Prav’íja, že nep’ije Liptál VS
● už dobumbáł, dostřýkáł a dojédł Lhota u Vsetína VS – umřel
PSJČ; SSJČ
Go