SNČJ
dobytčina f. (dobitčina, dobičina)
expr. nehoráznost, špatnost: dibi ti baráki bili postavili aspoň do řadi, ale jeden sem, druhej tam, to je dobitčina Kladno KL; ďelá dobičinu Chýnov TA; ďelad dobitčinu Dačice JH; dobičina Telečsko
PSJČ
Go