dvouucháč m. (dvouucháč, dvóhcháč)
nádoba s dvěma uchy a čes hrnec: Mařeno, neber si ten ucháč, ale vem si ten dvouucháč na to dojeňí Paseky PI; na japka mám tad ten dvóhcháč Lipová PV (Hrochov); dvóhchádž bl na mliko, bl to mličné hrnec Stražisko PV; dvouucháč Turnovsko, Kutná Hora KH, Staňkov DO b koš: dvouucháč Proseč pod Ještědem LB
→  dvouucháček m. (dvouucháček) dem. k a: dvouucháček Bílá Třemešná TU, Říčany PY
Ši