doušek m. (doušek, dóšek, dušek, dúžek), douška f. (douška, dóška, dúška)
1 lok, hlt: posledňí douška ešťe mňe dodala Zlonice KL; tag alespoň doušek tí slatkí kořalki Dolní Třebonín CK; doušek Vysoké nad Jizerou SM, Čáslav KH, Bohdalín PE; dúžek Blatnice pod Svatým Antonínkem HO; dúška Blatnice pod Svatým Antonínkem HO 2 druh byliny a bot. mateřídouška obecná (Thymus vulgaris): dúška vých. Morava; ◘ mateří douška Šípy RA, Cerhonice PI, Velká Losenice ZR; máteří douška Malovice PT; mateří dóšek Deblín BO; mateří dóška Horní Poříčí BK, Šošůvka BK; mateří dúška Rohatec HO; materí dúška Žítková UH; mateřý dúška Trnava ZL b ◘ bot. patrně mateřídouška vejčitá (Thymus pulegioides): mušská douška Chodsko c ◘ bot. pamětník rolní (Acinos arvensis): psí mateří dúška vých. Morava 3 sklenice s uchem, džbán: doušek Kladsko, Rychnov nad Kněžnou RK 4 nedonošené dítě: doušek Poleň KT 5 plt. slavnost po obchůzce hranic pozemků o svatodušních svátcích, při níž se společně pilo na obecní útraty: pudem do Nemeslovic, sou tam douški Nemyslovice MB; dóške Prostějov PV; dóšk Náklo OL
● vpil to na jeden dóšek Vanovice BK, un jednym duškem maz vina vypił a třy hušy lebo štyry kačyce zyd na jedno pojedzeňi Štítina OP, vypił hrneg vody jednym duškem Frýdecko-Místecko, buďe ňejlepši, dyš ty zeliny vypijež jednym duškem Frýdlant nad Ostravicí FM – najednou
PSJČ; SSJČ; ČJA 2, 105 (mateřídouška); ČJA 2, 209 (doušek)
Kb

došek m. (došek, dušek)
1 cúz malá otýpka slámy k pokrývání střechy: pár došku tu ešťe zbilo po doškařoj, ležej ch koutku we stodole Radčice JN; doški se ďáli ze žitní, režní, cepama mlácení slámi, ze dvouch pramenu Vysoké nad Jizerou SM; doški se vážou z dlouhí žitní slámi mlácení cepama a uvazujou se povříslama na laťe Dobruška RK; to dříf tu a tam ešťe na veňku taki mňeli doški Kladno KL; střechu sme zas nechali pošívad doškama Nemyslovice MB; voňi mají chalupu ešťe pod doški Přeštice PM; zaz dij se přiloží druhej došek, zaj se veme kousek, pár ťech stebel, zaj se přimotá k tomu zbitku Jablonná PB (Horní Hbity); voňi maji takovou starou barabiznu, kerá je ešťe pod doški Paseky PI; chalupa bila kritá doškama Trhové Sviny CB; doški se šijí na střechu Telč JI; střech béval krti doškama Lipová PV (Seč); nastrojili došeg do ženskích šatú a nesli ho na húlce Kobylí BV; doškama sa nekryje uš, fúsnádž by ňigdo fčíl neuďełáł Luhačovicko; staveňí było staré, z vepřáku, přykryté doškama Milenov PR; dy fšecko to było hoły došek Bílovec NJ (Lubojaty); došek se nastrojił jag roba, šatku na hłavu Studénka NJ; my mjeli chałupu pod doškem Ostrava OV (Hošťálkovice); dušek Tišnovsko, Blanensko; ◘ na hlavati doški se potřebovalo tuplovaňe slámi Lípa nad Orlicí RK, hlavovej došek Lípa nad Orlicí RK, hlavatej došek Nemyslovice MB, hłavnaty došek Slezsko – došek k pokrytí střechy v její dolní nebo horní části; střecha z hlatkejh došku bila roná Lípa nad Orlicí RK – došek kladený klasem ven; kalení doški Podkrkonoší, deptane došky Slezsko – došek máčený v rozmočeném jílu; dłuhy došky Slezsko, žitovity došky Slezsko, řyčove došky Opavsko – došek mající celou délku slámy 2 expr. slabá, vychrtlá žena: došek Vanovice BK
● vlasi jako doški Záhoří SM (Dlouhý) – husté a zježené; holka jako došek Hořice JC, ta je vám jako došek Hrachoviště JH, si jako došek Břehy PA, Přeštice PM – hubená; mokrí jag došek Blatnička HO – velmi mokrý; zmoklí jag došek Velká nad Veličkou HO – promoklý; chtlavé jag došek Prostějovsko – náchylný k prudkému hněvu; nalétej jag došek Kostelany nad Moravou UH – velmi opilý; ten je prašťenej doškem Lázně Bělohrad JC – hloupý; po došku mi říkají Bílek Polná JI – po některém z dřívějších majitelů chalupy
PSJČ; SSJČ
Ko