doškový adj. (doškoví, doškovej, doškovij, doškové, doškový, doškovy)
1 cúz zhotovený z došků; pokrytý došky: pot tou doškovou střechou h leťe na púďe bejvalo chlanno Poniklá SM; dři bila došková střecha Choceň UO (Plchůvky); to dřív bilo ešťe tu a támle viďet taki ňákou doškovou střechu Kladno KL; po tí střeše se válel potom malij plamínek a ta došková střecha schořela Všekary DO; v naší fsi bilo tenkrát ešťe hodňe tih doškovejch třech Paseky PI; tenkrát ešťe bili ti střechi šindeloví a doškoví, tagže to hořelo Brtnice JI; h doškovéch střeh rn nebéval Lipová PV (Hrochov); t doškovi střech starosvjecki, to se tze pjekňe na ďivadle vjimalo Cholina OL; doškovi střech se šeďal, meh a hromotřezg na ňih bl jag oslzlé Výšovice PV; to za starodávna obmazúvali okna v izbje blatem na zimu a pod doškovú střechú bilo taki teplejší jak pot křidlicovú fčilkaj Kobylí BV; stařeček, abi zachráňili koňe, skovali jih do doškovej stodole Krumvíř BV; chałupu zme mjeli prastarú, z doškovú střechú Vrbka KM; střechy były šyndełové a doškové Komárno KM; to była takova doškova chałupka, takova malučka Březová OP; doškový Valašsko; doškova chałupa Štítina OP 2 ◘ sláma používaná k výrobě došků: došková sláma Kosoř PZ
PSJČ; SSJČ; ČJA 3, 82 (otep rovné slámy vymlácené cepy)
Ko