cvakač m. (cvakač)
druh kuličky pro dětskou hru: cvakačem se házelo, necvrnkalo se Víchová nad Jizerou SM
Ba

cvakat nedok. (cvakat, cvakať, cvakač)
1 cúz vydávat cvakavý zvuk, ostře klapat: co cvakáš ťema núškama? Držkov JN; nebil schopnej slova, ešťe zubi mu uplňe nahlas cvakali, jag bil f šoku Vysoké nad Jizerou SM; cvakal zubama Soběslav TA; ešče nički cvakáž zubama Nové Syrovice TR; fták cvaká zobákem Prostějov PV; hoďin cvakajó Přemyslovice PV; zubi ňe cvakajú zimú Blatnice pod Svatým Antonínkem HO; strachy cvakáł zubama Luhačovicko; enem ste čuli, jag za okny cvakajú nožýce a tovaryšy sp’ívajú Valašské Klobouky ZL; zuby mu strachem cvakały Choryně VS; cvakat Bolehošť RK, Křivoklát RA, Kostelany nad Moravou UH; cvakač Jablunkov FM 2 čes expr. vydávat peníze, platit: a jak pane cvakal, sázel pjekňe na stúl jennu stoku za druhou Loužnice JN; diš mu rosekal hradbu, tak potom mušel za to cvakat Kladno KL; cvakat Raná CR, Přeštice PM
● cvakal jako mourovatej Zásada JN – velmi platil
PSJČ; SSJČ
Ba