SNČJ
dvanácterák m. (dvanácterák, dvanásterák)
1 mysl. jelen nebo srnec mající v paroží dvanáct výsad: jedenkrát s podzimka bil postřelenej f ťech místech silnej dvanácterák Blata; z mlázi vecházi srnedz dvanásterák Velký Týnec OL; jelen dvanácterák Poniklá SM 2 pomlázka z dvanácti vrbových prutů: šlahau̯ sem Katerinu dvjema korbáčama, jedním devaterákem a jedním dvanásterákem Hrubá Vrbka HO; dvanácterák stř. Morava
PSJČ; SSJČ