SNČJ
cvánem adv. (cvánem, cvénem, cvenem, cvenom)
1 násilně, s námahou: cvenem to zvíhala Poniklá SM (Přívlaka); ber, chic, vezmi to cvenom! Velká nad Veličkou HO; vezňi pantog a vitáhňi tú desku cvánem Uherskohradišťsko; letoz aby zemákú cvenem dobývał ze zem’e Zlínsko; cvénem Uherskohradišťsko; cvenem Valašsko 2 rychle, ve spěchu: zala to cvenem, kvaltem Poniklá SM (Přívlaka); cvenem bježala Benecko SM; cvenem Valašsko
Ba