SNČJ
domák m. (domák)
horn. kus uhlí nebo dříví, který si horník odnášel z dolu domů: ráno vifáral a vzal si pořádnej velikej domák pot paží Kladno KL (Rozdělov); ten kořalečňíg bral ti domáki vod horňíkú za štamprdle Cvrčovice KL; domák Zakřany BO
→  domáček m. (domáček) expr. dem.: a to ďedeček si taki ňegdi nez ze šachti domáček Kladno KL; tak si nesu domáček na zádech a štráďim si to ze šachti domu Buštěhrad KL
kp