dojka f. (dojka, dójka, dujka)
1 dojná samice a skotu: já bich takovó dobró dojku neprodával Heršpice VY; slšel sem, že máte dobró dujk Litovelsko; Stračena je dobrá tahunka, Malina zaséj dojka Luhačovicko; Stračena je dobrá dojka Kelečsko; byčky sem mjeł na řezňíky a mjeł sem tež dobry dojky Hranice PR; ta krava je dobra dojka Slezsko; Strakula, to je dobrau dujka, každi dz’iň dau hroteg mlika Baborów POLSKO; dojka Litomyšl SY, Blatnice pod Svatým Antonínkem HO, Valašské Meziříčí VS; dobra dojka Studénka NJ b ovce: od dobréj dójky uďełáł patnázd až dvacet funtú Valašské Klobouky ZL; dojka Mistřice UH, Valašsko, Frenštátsko c dávající mléko ve velké míře: takéj dojki jag Brezula aňi neňi Velká nad Veličkou HO; dujka Prostějov PV; dojka Velká nad Veličkou HO, Velké Karlovice VS (Malé Karlovice) 2 jedno podojení: dojka Slezsko 3 nádoba na dojení mléka: dojka Horní Heřmanice UO 4 cedník, popř. plátno k cezení podojeného mléka: dojka Jamné nad Orlicí UO
PSJČ; ČJA 3, 178 (nádoba na dojení mléka)
kp