dávne adv. (davne, dovne; komp. dovňi, dovňejši)
1 slez (o průběhu děje) dlouhý čas, po dlouhou dobu; dlouho: a tuž my zmy se znali davne Studénka NJ; tag jo byh był už dovne spatky Raškovice FM; dovňejši Horní Suchá KA; davne Slezsko 2 slez (o minulém ději) před dlouhým časem: dovne přet tym m’eli nachystane stare haby, uďełali z ňich panaka Metylovice FM; už je temu dovňejši, strykovi Čupovi vela na nove buty Frýdlant nad Ostravicí FM; kjejs’i dovne to tu było fajne pastfisko Raškovice FM; klucy mjeli už dovne spac’ Pražmo FM; dovňejši i vydane młuviły: Jach šło Dolní Domaslavice FM; dovňi Horní Suchá KA
Kl