dojný adj. (dojní, dojnej, dojnij, dojné, dojný, dojny)
1 chovaný pro mléko: dje krávi bili dojní, abisme mňeli mlíko Ostrov HB; pamatuju si u nás na Blatech jednu veselku, kerá se rozbila vo dojnou krávu Blata; z dojnéj ofce vivážíł šest funtú sira Brumov-Bylnice ZL; semínko lňene dávało se do piťí dojnym krávam Hranice PR; una mau tšy dojne kravy Baborów POLSKO; dojnej Holetín CR, Police nad Metují NA; kráva dojná a kráva tahací Chodsko; dojná kráva Boskovicko; dojná Hodslavice NJ; dojno krova Slezsko; ▲ płač ty, cérečko, płač ty hojňe, abyz m’eła krávy dojné Valašsko – část písně 2 dávající mléko ve velké míře: wona je dojná, dá wíc neš Stračna Radčice JN 3 provádějící dojení: dojná ďevečka Chodsko 4 určený na dojení: dojny hrotek Mokré Lazce OP
● bejd dojnou krávou Žatec LN – být někým využíván
PSJČ; SSJČ
kp