dokaličit (se) dok. (dokaličit, dokaličiť, dokaličyť (sa), dokaličic’ (se), dokaličič, dokaličyč)
sev. vm, vých. slez zranit (se); zmrzačit (se): dokaličýł sa přy sekáňí dréf Lhota u Vsetína VS; ten ho dokaličýł! Vsetínsko; Emil naz řezał na jeho roskas, ale ňemušeł tak, aby mje dokaličył Hlučínsko; gdo c’e tag dokaličił? Frýdecko-Místecko; ňelez na ty stare pajadła, lebo spadňež a dokaličiš se! Frýdecko-Místecko; dokaličit Luhačovicko; dokaličiť Frenštát pod Radhoštěm NJ; dokaličyč Štítina OP; dokaličič Studénka NJ
kp