SNČJ
dovalit dok. (dovalit, dovalet, dovalt, dovaliť, dovalič)
1 valením dostat k cíli: dovaleli sme klado k cesťe Nové Syrovice TR; dovalt Suchý BK; dovaliť Valašsko 2 zejm. vm expr. nesením dopravit, přinést: dovalíl do škole kus špeku Slavkovsko-Bučovicko; dovalia dóm nošu trávi Uherskohradišťsko; doval to sem Hodslavice NJ; dovalił telej žyvobyča Štítina OP 3 expr. porouchat, poškodit: tys to dovalił, fčil to maž dovalene Frenštát pod Radhoštěm NJ 4 způsobit újmu přílišným napasením: ty sy tu krávu dovali Hodslavice NJ
PSJČ; SSJČ
Kb