SNČJ
dovážat nedok. (dovážat, dovážať, dovažať, dovažač, dovožać, dovožač), dovážet nedok. (dovážet, dovážeť)
1 cúz dopravovat vozidlem: koňmo se dováželo naše zboži šude do sjeta Zásada JN; do hor se zbóží dováželo na velkejch plachťákách Jilemnice SM; dovážet se neviplácelo Polnička ZR; f pravidelnéch termineh dovážel s fabrik materijál Suchý BK; po troše se msel dovážet Cholina OL; řepu dovážíme Kobylí BV; dovážali zme dŕva na pilu Lhota u Vsetína VS; pravił, že nam to buďe dovažaď autama Štramberk NJ; dovážet Boskovicko; dovážat Kostelany nad Moravou UH; dovažač Štítina OP; dovožać Doubrava KA; dovožač Jablunkov FM 2 opatřovat zboží z ciziny: ďedečeg bi se zhrozil, že se teď dovážej brambori Rokytnice nad Jizerou SM; brambori dovážíme s Francije a s Polska Benecko SM; museli dovážed rolňicki véropki Náklo OL
PSJČ; SSJČ
Kb