doboha adv. (doboha)
zejm. mor expr. hojně, přespříliš, víc než dost: mám sama fšeho doboha Chodsko; hršeg blo letoz doboha Prostějovsko; toš se aji ten z drhéma smil doboha Oplocany PR; teho budeme mňed doboha Velká nad Veličkou HO; najedł sa doboha Blatnička HO; najedli sa na svaďbje doboha Mistřice UH; zrna máme letoz doboha Kněžpole UH; to si z našima mamňenkú zaz jednúdz doboha pořečnovali Brumov-Bylnice ZL; fšeckého zme m’eli doboha Leskovec VS; u náz je fšeckého doboha Vsetínsko; tady je piťí a jeziva doboha Valašsko; mamy tyh jabłeg doboha Frenštátsko; nadře se tam doboha Neplachovice OP; doboha Kobylí BV
SSJČ
Či