dovléct dok. (dovléct, dovlect, dovléc, dovlécť, dolicť, dovliecť), dovléknout dok. (dovliknót)
1 s obtížemi dopravit: nemohli sme ho s tí hospodi domu dolicť Loužnice JN; zachráňili ho a do domu dovlekli Blata; za starodávna museli ďífki do rána dovlíct noše trávi Kobylí BV; dovlékła nošu trávi ze Zákapličá Blatnička HO; našy chłapiska dovlékli z hory hromadu čeťiny Lhota u Vsetína VS; teprf fčiléj viem, prečoz ma sem dovliekoł Starý Hrozenkov UH; každý jednu štvrď dovlečte dom na svjeťidła Nedašova Lhota ZL; grejcar slušný aji zaplaťá a baj jakýchsi týh maškrteg dovlečú Hutisko-Solanec VS; dovlékła z lesa velikou nošu chrásťí, aš se pod ňou prohejbała Kelečsko; dovléct Uherskohradišťsko; dovliknót Prostějovsko; ▲ třeba putnu koláčú, šak já ih dom dovleču Kobylí BV – část koledy 2 zcela obléct: já tú košulu nedovleču Blatnička HO 3 (o korálkách) dokončit navlékání: neska sem to uš nestačela dolicť, doďelám to hnet ráno Loužnice JN
PSJČ; SSJČ
Kb