darební adj. (darebňí, darebňi, daremňí, daremňi)
1 špatný, ničemný; uličnický: darebňí Leskovec VS; ◘ šag je to taká darebňica darebňí Ústí VS 2 churavý, neduživý: Mařena je tze darebňi Senice na Hané OL; nekerý chłap, m’éł-i darebňí robu, moséł sa starat sám Valašské Klobouky ZL; stařejček sou už daremňí Kelč VS; ach, ďíťa, uš sem jakásy darebňí Valašské Meziříčí VS (Juřinka); je darebňí, už myslím dúho nebude Hodslavice NJ; ja sem ňeska darebňi, fšecko mje boli Studénka NJ 3 málo přičinlivý, neužitečný: to je daremňi čłovjek Frenštátsko 4 nekvalitní, nehodnotný: záhumenka je darebňí, a toš kúp’íme kozu, aj tá nám stačí Valašské Klobouky ZL; jarmaky sú darebňí Vsetín VS; mamy darebňí žyto Hodslavice NJ; darebňí tabák Kelečsko 5 zbytečný, marný: darebňí práca, ledvá mu to zešiju, hnet to zaz roskvasí Velká nad Veličkou HO; to je fšecko darebňí, co fčil ďeáte Mistřice UH
SPJČ
Kl