dovolit dok. (dovolit, dovolet, dovolt, duvulit, dovoliť, dovolť, dovolic’, dovolić, dovolič, dovolic)
cúz dát svolení, souhlas, připustit: to nám doma nedovolili Držkov JN; to ťi bába dovolila, abi sez dal do březovejch polen? Jilemnice SM; pán dovolil, abi tam vostali Boháňka JC; babička tomu nechťela dovolit Choceň UO (Plchůvky); jezuiťim bilo dovolíno kázeň kázat Kladsko; drčela, aš jí to dovolili Hostivice PZ; aš konečňe snat sedmou službu mi teprvá dovolila, abich jí přímula Zápy PY; falář mi nedovolí kráct Díly DO; hantlad z jídlem já ďetom nedovolím Chodsko; taťínek jí sem nedovolil Drahlín PB; diš se tag do sebe zblázňili, nebude iná pomoc, neš jim to dovolit Studená JH; kouřit maji v nebi dovolíno do líbosťi Blata; gdiš se jelo na dva dňi, tak sme ňigdi nejeli, protože to nám naši nedovolili Radotice TR; a na to nám jenerál dovolil púl hoďini rabovat Polná JI (Hrbov); mňeli dovoleno vivařid ho na kolomaš Nové Město na Moravě ZR (Maršovice); nemňel bh vám to dovolť Vrbátky PV; na rande choďid nesmi, to se nedovoli Cholina OL; sleboval sem, že bodo hodní a pilní, tag dovolele Velký Týnec OL; stáreg dovolil, toš tancovali dál Kobylí BV; to vám nedovolí žádní chab a já též né Hrubá Vrbka HO; gdo bi sa opicovał, keť to pan farár ňechcú dovolic Starý Hrozenkov UH; nedovolíł ďeléňí gruntu Luhačovicko; dovolíte, já bych si chťeł k vám sednút Návojná ZL; ty dveřy uš tá voda jim nedovoliła zavřýť Kelč VS (Lhota); prosýl ho, aby sa mu dovolił rozlúčyď z ropkú Rožnov pod Radhoštěm VS; ňechčeła to žadnu stranu dovolič Studénka NJ; jag byz mi na pole ňedovolił, to byz mi nałožił hrubje velky trest Ostravsko; s tym buďe oštera, ež nam sused dovoli přez jeho zahradu kopať Frenštátsko; jag by mu dovolili tam zostac’ přez noc Staré Hamry FM; fšechno mu dovolit Pelhřimov PE; duvulit Tišnovsko; dovolić Bohumín KA (Záblatí); ▲ hastrmane, tatrmane, dovolíš nám plínki prát? Chodsko – říkadlo
PSJČ; SSJČ
Kb