SNČJ
buroň m. (buroň)
1 vm samec tura domácího, (plemenný) býk: pro cełú obedz bívał jeden buroň Žítková UH; buroň Velké Karlovice VS 2 expr. silný nebo tlustý muž: to je buroň, ten Jura Velká nad Veličkou HO; to je buroň Mistřice UH; buroň Ostrava OV (Hošťálkovice) 3 expr. vzpurný člověk: ty si buroň Velké Karlovice VS
● je vypasený jag buroň s panského dvora Valašsko, je jag buroň Mistřice UH – tlustý
→  buroňka f. (buroňka) expr. přechýl. k 2: ta Jana je ale buroňka Ostrava OV (Petřkovice)
Km