darák m. (darák)
1 kdo poskytuje almužnu: snat u kostela ňákej darág bude Benecko SM (Dolní Štěpanice) 2 expr. hlupák: s ťim ňidz neňi, diď je to takovej darák Příbram PB 3 zejm. svč figurka darovníka v betlémě: ťeleťech postaviček, tagzvanejh daráku, je tadi fčetňe oveček asi dje sťe Vysoké nad Jizerou SM; táta přitách škatuli daráku a mí uš stajeli Poniklá SM; nebude míť aňi času, aňi chuťi, abi se párala z darákama Jilemnice SM; darák Žatec LN, Příbram PB
→  daráček m. (daráček) expr. dem. k 3: podávej mňe daráčki, dáme je k jesličkám Vysoké nad Jizerou SM; pod ňe stajel táta vočički viřezaní z lípovího dřeva, daráčki, tři krále z dárkama Jilemnice SM; mám v betlímku jen samí viřezávaní daráčki, jedna radost pohleďet Příbram PB
PSJČ; SSJČ
Kl