SNČJ
dareba m., f. (dareba, daryba)
1 špatný, ničemný člověk; uličník: zas ňákej dareba nám pošlapal louku Radčice JN; je to dareba, ten náš kluk, poslouchad nechce Dolní Třebonín CK; to sou darebé Kelč VS; dareba Poděbrady NB (Přední Lhota), Mistřice UH, Černotín PR; daryba Bohumín KA 2 nadávka: darebo jedna! Mrákov DO; nepite, darebi Věrovany OL; ať ťe, darebo, ve spjevu neviďím! Velký Týnec OL
PSJČ; SSJČ
Kl