darebačet nedok. (darebačet), darebačit nedok. (darebačit, darebačt, darebačiť, darebáčyť, darebačyč)
1 provádět darebácké kousky, chovat se ničemně nebo uličnicky: ti klucí jen darebačí Blovice PM; co furd darebačiš, mám ťe nasekat? Rouchovany TR (Šemíkovice); ďecka darebačijó Horní Štěpánov PV; darebače̬t, to be̬ mo̬ šlo, ale što̬dírovat, to né! Prostějovsko; ďecka złobíja, darebačíja Pozlovice ZL; starý umřéł, a Ozef, ten sa dáł hrozňe darebáčyť Halenkov VS; darebačiť Vysoké nad Jizerou SM; darebačit Nový Bydžov HK, Říčany PY, Protivín PI; darebáčyť Kelečsko 2 povalovat se, lenošit: enem by darebačył Opava OP
PSJČ; SSJČ
Kl