darebník m. (darebňík, daremňík, daremňik)
1 špatný, ničemný člověk; uličník: to je nekalej daremňik Vysoké nad Jizerou SM; daremňík Rožďalovice NB, Vlašim BN, Mrákov DO; darebňík Přelouč PA, Staňkov DO, Kelečsko; darebňíci Blatnička HO 2 churavý, neduživý člověk: su darebňik na dech Zásada JN; to je takovej ubohej daremňik Vysoké nad Jizerou SM 3 nadávka: darebňíku jeden, koukej mazať prič! Loužnice JN
→ přechýl. darebnice v. t.
SSJČ; SPJČ
Kl