dobrý adj. (dobrí, dobrej, dobrij, dobré, dobrý, dobry, dubré; komp. dobrejší, dobrejši, dobřejší, dobřejši, lepší, lepši, lepšý, lepšy, lepšejší, lepšetňejší, lepčí, lepči; superl. nejdobrejší, nejlepší, nejlepši, nélepši, nélepči, nájlepší, najlepší, najlepši, nájlepšý, najlepšy, nijlepší, nijlepčí)
1 cúz povahově vyhovující; čestný, ušlechtilý: nejestu si přived dobrou Loužnice JN; to je dobrej človjek Malíkovice KL; teta, to je dobrá žencká Paseky PI; von nebl dobré chlap Lipová PV (Hrochov); stařénku moju mjéli za dobrú Lanžhot BV; je z gruntu dobrí Blatnička HO; to je z míry dobrý čłovjek vých. Morava; to było také dobré psysko Lhota u Vsetína VS; dobrej muskej Lípa nad Orlicí RK; z gruntu dobrij človjek Mrákov DO; nijlepší žencká Chodská Lhota DO; ◘ dobrá duše Sepekov PI, z gruntu dobrá duše Raná CR – čestná, ušlechtilá osoba; ▲ Vałah ze fšeh najlepšiho stryka, edem taťička ma Masaryka Frenštátsko – část básně 2 cúz vyhovující kladeným nárokům pracovním, společenským aj.: uďelá kuz dobrí práce Jamné nad Orlicí UO; je viďet, že je to dobrej řemesňik Kladno KL; to se nebošťik voblíg do lepčích šatú Kladno KL; Franta má f tátovi dobrej mustr Paseky PI; ďeda bl modz dobré kréčiř Lipová PV (Seč); papučáři, to je nélepši vojsko, keri eksistje Loučka OL; ve fodbali sem bí dobrí Lanžhot BV; Franceg je v dobrém postaveňú Blatnička HO; do mňesta si vem dobré šati Blatnice pod Svatým Antonínkem HO; drap prvňu lepšu robu Metylovice FM; dobrej ďelák Bílá Třemešná TU; nejlepší žák Křivoklát RA; dobrej flek Malíkovice KL; dobrej pracant Čáslav KH; dobrej makant Telč JI 3 cúz vyhovující jakostí, účelem, chutí aj., kvalitní; příhodný: tagle to budou ti japka dobřejší Úlibice JC; rohlički sou dobrejši než boroki Dobruška RK – o druzích brambor; má dobrej chmat Havlíčkův Brod HB; u souserouc je lepčí púda Horažďovice KT (Komušín); u Starího ch Písku mjeli modz dobrej kuláš Paseky PI; von ten srnec mjel dobrí bjehi Albrechtice nad Vltavou PI; kamna mají dobrej cuk Telč JI; kocór má zb dobri Knínice u Boskovic BK; mňel sme dobriho koňa, ale tento se zdá bt ešče lepši Lipová PV; a fčl si dáme dobré vobjet Lipová PV (Seč); nélepši só ajbišovi kořink Loučka OL; tam só nélepči kadlátk Cholina OL; motór má dobrí chot Blatnička HO; na páleňí sú nájlepšý jadérňice Lhota u Vsetína VS; najlepša je režna Kravaře OP; ty kołače su jakesyg ňedobre Frenštátsko; dobřejši Nová Ves nad Popelkou SM; dobrejší Plzeň PM; nejdobrejší Plzeňsko; nélepši zabijački Čebín BO; dobrá dojňice Knínice u Boskovic BK; najlepší maso Hrubá Vrbka HO; nájlepší poléfka Brumov-Bylnice ZL; dobrá pojeza Valašsko; najlepšy idło Opava OP (Kateřinky); ◘ vloňi bil dobrej rok Lípa nad Orlicí RK – úrodný; dobry čas Komorní Lhotka FM – pěkné počasí; dobry s’ef Slezsko – vhodná doba na setí; kołem Prosťejova je dobrí kraj Blatnička HO, dobrá zem Blatnice pod Svatým Antonínkem HO – úrodná půda 4 cúz užitečný, prospěšný, výhodný: ňegdi bi ťi to mohlo bejd dobrí Náchodsko; tenkrát sem ťe bul dobrij Chodsko; von je to dobrej kunčoft Paseky PI; vono je lepčí, diš je jeden vopatrnej Kunžak JH; psí jazéček je dubré na rane Tišnovsko; muže ťe to bd dobri Knínice u Boskovic BK; šak na říski je to dobré Lanžhot BV; bude ťi to ešče gdisi dobré Ostrožská Nová Ves UH (Chylice); budu ťi gdysy dobry Frenštátsko; ot čigutaňa je nejlepši zajesť kusek cukru Frýdlant nad Ostravicí FM; dobrej kamaráčoft Červený Kostelec NA (Lhota za Červeným Kostelcem); nijlepší Klenčí pod Čerchovem DO; nijlepčí Chodsko; lepšejší Sušicko; lepšetňejší Štěkeň ST; ◘ to je dobrá partéka Blatnička HO – výhodný manželský svazek 5 cúz svědčící o vnitřní dobrotě, laskavý, přívětivý, milý: hdiš mu dám hubičku, hnet je dobrij Chodsko; dobrij duch chráňí Chodsko; má přeci drobet lepčí povahu Štěkeň ST; Anča je v dobréj nálaďe Blatnička HO; na dobrej oumisl Brandýs nad Labem-Stará Boleslav PY; dobrij húmisl Chodsko; dobrý Luhačovicko; dobry Opava OP; ◘ vona má ke každímu tomu chudákovi dobrí srce Paseky PI, hde pro ňé nande lepši srce a pomodz než  kmocháčka? Výšovice PV – o soucitném, laskavém člověku; liďički dobrí, to je vám tam svinctvo! Nymburk NB; beťte tag dobré a postujte mi hu kráf Nové Syrovice TR; buťte tag dobří a doneste ňe vodi Mistřice UH, rozlej to kafe, buť tag dobry! Frenštátsko – ustálená formule; vobjet na dobrou vúli Česká Skalice NA (Zlíč); přišli na dobrou vúli Čáslav KH, příte na dobrou vúli Volyně ST – hostina následující týden po svatbě 6 příznivý, příjemný, zprav. součástí pozdravu, přání ap.: venkoncem to bude dobrí Červený Kostelec NA (Lhota za Červeným Kostelcem); no, uš je to lepčí Kladno KL; to sme si uďelali dobrej deň Proseč pod Ještědem LB (Javorník); ◘ dij vám Pámbu dobrij den Chodsko; dobré deň! Litovel OL; dobrí popoledňi! Náchodsko; dobrí otpołedňe! Jankovice KM; dobrej navečír! Úlibice JC; dobrej odvečírek! vých. Čechy; dobrej večír! Českobudějovicko; dubré kvíčerek! Tišnovsko; dal m dobró noc Knínice u Boskovic BK; dobró chť přej Loučka OL; dobri chutnáňi! Jasenná NA; dobrej apetít! Havlíčkův Brod HB; dobrí zažiťí! Čáslav KH; dobri pořízeňi! Lípa nad Orlicí RK; dobrej lof! Žatec LN; dobrej počinek! Sněžné ZR (Krátká); dobrej počátek, dobrej konec! Telč JI; dobré zdraví! Blatnička HO; ▲ dobrej hlat, nedáme se vodehnat! Poděbrady NB (Přední Lhota); dobrí chutnáňí na dobrím papáňí Volduchy RO – říkadlo 7 ve spojení s podstatným jménem míry vyjadřuje její překročení, naplnění apod.: tomu bude dobrejch vosumdesát Loužnice JN; nebil u náz dobrí dva roki Kněžmost MB; dobrijch sto zlatijch Chodsko; pdež do Letovic vod náz dobré pl drhé hoďin Vanovice BK; ten strom má dobréch třiced metru Lipová PV (Hrochov); do Velkej je dobrá hoďina Blatnička HO; za dobrú hoďinu sa dobjehli Uherskohradišťsko; dřeva było dobry metr Frenštátsko; dobrí šedesátňík Blatnice pod Svatým Antonínkem HO; dobra hodžyna Štítina OP 8 ◘ druh onemocnění a bolestivý puchýř nebo vřed: dobrá vúla sa mu virazia na noze Mistřice UH; dobrá vúla vých. Morava b plané neštovice: proťi dobrím neštovicím Hlinsko CR; dobrí neštovice Chlístovice KH, Ledeč nad Sázavou HB c ječné zrno: dobrá neštovice Sušicko 9 ◘ druh byliny a bot. dobromysl obecná (Origanum vulgare): dobrá misl Hlinsko CR, Chodsko; dobrá misel Kladsko; dobrá mysł Valašské Meziříčí VS b bot. heřmánek pravý (Matricaria recutita): heřmáneg dobrej Lípa nad Orlicí RK c bot. jaterník podléška (Hepatica nobilis): dobrej den Jičín JC
● ďífče ako dobrá hoďina Chodsko – hodná, milá; je jich tadi jako u dobrejch Bělohrad JC, je jich tam jag dobréch Vanovice BK – velmi mnoho; t vpadáž jag dobré deň Boskovicko – špatně; je to lepši jag drutym do oka Třinec FM – mohlo by být i hůř; lepší neco než ňic Blatnička HO, lepši coši ňiž ňic Jablunkov FM – je výhodné mít alespoň něco; lepší je drzí čalo neš poplužňí dvúr Paseky PI – drzost přináší více užitku než velké bohatství; lepčí chleba na svoboďe neš koláč ve službje Vysoké nad Jizerou SM; lepší malá pomoc neš velká nemoc Pacov PE; lepšy je špatny kševd ňiž dobra robota Kravaře OP; lepší jeden prt neš sedum dochtoru Čistá u Horek SM; ouťecha lepši neš facka Lípa nad Orlicí RK; lepčí hrst jistoti neš pitel náďije Chodsko; lepčí prozba nežli hrozba Paseky PI; pečeňe je dobrejší neš maso Kaznějov PM; bejd dobrej Lípa nad Orlicí RK – vynikat nad ostatní; mít to dobrí Chodsko – dařit se; ten je do morku dobrej Lípa nad Orlicí RK, dobrej vot kosťi Volyně ST – ušlechtilý, čestný; to dobri voko neďelá Boskovicko – nebudí dobrý dojem; hďelat si dobri voko Knínice u Boskovic BK – zavděčit se; to jim furt musíš vokazovad dobrí voko! Paseky PI – jsi příliš laskavý; má dobrí voko Lípa nad Orlicí RK – vkus; má dobri voko Boskovicko, mo dobre oči Komorní Lhotka FM – zrak nebo odhad; má dobrij čuch Budeč JH, ten má dobrí nos Mistřice UH – dobře se orientuje; má dobrej kořínek Nymburk NB, šak ten má dobrý kořeň Liptál VS, ďeda majú ešče dobrí fuk Blatnice pod Svatým Antonínkem HO – je zdravý; Ferda má dobrú palicu Blatnička HO, ten klug má dobrú havu, moh bi íd do ško Mistřice UH – je chytrý; má dobrej držák Vysoké nad Jizerou SM – umí mlčet; ten má držág dobrej Paseky PI – udrží moč; ma dobre zdržaky Frýdlant nad Ostravicí FM – nedá se svést k hýření; má dobrou houbu Chodsko – umí dobře mluvit, je výřečný; má dobrej splávek Kladno KL – vypije hodně alkoholu; má dobrej mlejnek Poděbrady NB (Přední Lhota), má dobrej pajšl Pacov PE, má dobrí střevo Sepekov PI – nemá problémy se zažíváním; dobrá vúle koláče jídá Hostivice PZ – o svornosti mezi lidmi; dobrí slovo železní vrata vodeře Proseč pod Ještědem LB; dij mu dobrí slovo Chodsko – buď přívětivý, milý; ať sme do smərťi dobrí Vysoké nad Jizerou SM, dobrí nadosmrťi Dolní Třebonín CK – navždy odpuštěno; tak voňi sou prej už zaz dobrí Kladno KL – usmířeni, žijí ve shodě; ďelat si dobrij den Chodsko, ďelat si z nekeho dobré deň Jevíčko SY – zesměšňovat někoho, ďełá si ze mňa dobrí deň Blatnička HO – zesměšňuje mě; Jan dává Kači dobrí obrichtunk Blatnička HO – často ji bije; nejňi v ňom žíla dobrá Zlatá Koruna CK (Plešovice), je dobrí, že bi ho aňi z medem nezede Mistřice UH – o zlém člověku; dobrá vúle mu koukala z vočí Telč JI – o vstřícném člověku; ďelad z dobrí vúle Záchlumí UO, Jan ňa zvézł z dobréj vúle Blatnička HO – dobrovolně, zadarmo; Franceg nám zríł humno na dobré słovo Blatnice pod Svatým Antonínkem HO – zadarmo; huďelat si dobrí meno Chodsko – dobrou pověst; je v nájlepšýh rokoch Valašsko – ve středním věku; ďelá se lidom lepčím Žinkovy PM, ďelá se do vočíh dobrej Velký Bor KT – přetvařuje se; ďelá samí lepší vjeci Volyně ST – zlobí, ty sy dobry na vředy kłasť Frenštátsko – zlobíš; nechcež íť po dobrej, pújdeš po złej Vsetínsko – půjde to jakýmkoliv způsobem; un je tag dobry pro smrt posłať Frýdlant nad Ostravicí FM – o nespolehlivém člověku; drobátko stúňe na dobrí zdraví Svojek SM – předstírá nemoc; nemá to dobrí v hlavje Manětín PM – je pomatený; je dobrej za vús, abi hnúj nepadal Nymburk NB – není k ničemu; je s ňím za dobrí Zelené PM – ve shodě; bejt na dobrí voďe Kladsko – mít příhodnou chvíli; je na dobrím chlebje Červený Kostelec NA (Lhota za Červeným Kostelcem) – má se dobře; nespokojeního trká dobrí bidlo Svratouch CR – neváží si toho, co má; dobre bydło Opava OP – výhodné hmotné zabezpečení nebo postavení; nevjesta se dostala do dobrejch rukouch Lípa nad Orlicí RK – je v přívětivé, milé rodině; i dobrej tesař se nehdá utne Dolní Třebonín CK – také odborník se může dopustit chyby; to je na čerta dobré Blatnička HO – to je k ničemu; dobrí zbóži se samo chváli Svratouch CR, dobrá práca sa sama chválí Blatnice pod Svatým Antonínkem HO; dobré dobrým nepokazýš Vsetínsko – o jídle; tam dávajú liški dobrú noc Blatnička HO – o odlehlé končině; jen si dej dobrej pozor! Dolní Třebonín CK – buď opatrný
PSJČ; SSJČ; ČJA 2, 184 (dobré jitro); ČJA 4, 200 (dobrého); ČJA 4, 201 (dobrému); ČJA 4, 202 (dobrém); ČJA 4, 203 (dobrým); ČJA 4, 205 (dobré); ČJA 4, 206 (dobří); ČJA 4, 207 (dobrým); ČJA 4, 208 (dobrými); ČJA 5, 45 (dobré); ČJA 5, 69 (dobrá); ČJA 5, 331 (lepší); SPJMS (DOBRÝ)
Go